O mně

Stále jsem slýchala otázky typu „Leni, jak jsi se dostala ke svému vnímání a ke svým schopnostem? Kdo ti pomáhal, kde jsi se učila? Jak víš, co říkát klientům?  Jak je možné, že dokážeš na nic nemyslet?“. Bylo jich opravdu mnoho, a proto se  rozhodla vám na ně dát odpověď. 

„Své schopnosti vnímat a cítit, jsem poznala už ve škole, na prvním stupni. Již od první třídy jsem v družině dětem vyprávěla pohádky a různé příběhy, mnohdy vymyšlené. Hodně jsem četla, milovala povídání o čemkoli.

Všechno mě zajímalo a má zvědavost neznala mezí. V knihovně jsem byla stálým klientem. Pořád jsem si něco půjčovala. Četla jsem pohádky o princeznách a těšila se na šťastné konce. Zajímaly mě různorodé příběhy, fandila jsem hrdinům, soucítila se slabšími,  plakala nad sirotky a toužila po lepším světě. Chtěla jsem aby se měli všichni rádi, aby se objímali a usmívali se na sebe. Nikdy jsem neuměla malovat, ale moc ráda jsem si vybarvovala omalovánky. Mé omalovánky mi pomáhaly zvládat všechny situace. Milovala jsem pastelkový svět a stále vybarvovala nějaké obrázky a zpívala si u nich. A pak si zase vymýšlela šťastné  příběhy.

A tak plynul čas…

Měla jsem o tři roky mladší sestru, díky které s námi bydlela i mamky mamka, moje babička. Byla velmi moudrá, naučila mě milovat přírodu, květiny i bylinky. Stále si krásně zpívala.

Táta byl velká autorita, neuměl pochválit, pohladit, pochovat. Hodně křičel , ale všechno dokázal, byl neuvěřitelně šikovný a schopný, vždy dokázal pomoci. Táta byl hasič a měl služby v divadle. Tam byl můj svět. Naučil mě poslouchat opery, milovat hudbu a divadlo jako takové. Zažila jsem s ním mnoho představení, poznala i zákulisí divadla. Táta byl mezi herci velmi uznávaný, nosil krásnou modrou uniformu a já na něho byla pyšná.

Mamka byla velmi mírná, mohla jsem jí všechno říct a o všem se s ní poradit. Vždycky se mi snažila vše vysvětlit a měla se mnou obrovskou trpělivost. Hodně se o mě bála, ale věřila mi. Měly jsme spolu prima vztah. Oba rodiče jsem velmi uctívala, měla je ráda, i přesto že jsem nechápala  hodně toho, co měli mezi sebou a co mě jako dítě mnohdy zraňovalo. 

Když jsem už jako dospělá pracovala na sekretariátu  střední školy, začala jsem si z ničeho nic čmárat a malovat různé toky energií. Hodně mě to bavilo. Celý proces pro mě byl jako zázrak. Na něco jsem pomyslela a nechala tužku volně běhat po papíře a ona mi malovala vše, co jsem cítila. Malovala jsem si denně. Např. jak velká kytka jsem já, jak paní ředitelka, jak učitelky, jak studenti, jak vypadá moje kytka, když mám radost, když pláču, když jsem v práci a když doma. Obrázky jsem studovala a analyzovala. Ptala jsem se sama sebe, proč je kytka radosti větší a otevřenější než kytka smutku? Proč je moje kytka tak blízko u kytky paní ředitelky? Proč moje kytka vypadá jinak, než kytka mých dcer, mého muže a tak dál. Každý den jsem přes své květy dostávala další a další odpovědi.

Zcela nevědomky a automaticky jsem vstupovala do světa automatické kresby, později i automatického písma. Tento svět mě přitahoval, i přes to, že za mnou zůstávaly pomalované papíry, kterým nikdo nerozuměl. Cítila jsem, že stačí důvěřovat pocitům, které u kreslení mám. Věděla jsem, že nemusím nikomu nic vysvětlovat, věřila jsem sama sobě a byla si jistá tím, že když to maluju, že to tak prostě je. Ve spojení s vesmírem mi je krásně, a to mi stačilo. Musela jsem důvěřovat a být spojená sama se sebou. Jednoduše jsem musela „jen být“ a nic neočekávat.

Stále jsem však neměla všechny odpovědi…

Rodinná situace se změnila. S manželem jsme se rozvedli a mé čekání na odpovědi bylo u konce. Po rozvodu jsem potkala muže, který mi dal odpovědi na mé „čmárání“ a čmáral se mnou. Byly to krásné chvíle. Fandil mi, a tak jsem díky němu začala dělat terapie kresbou, později se přidaly kurzy a semináře. Díky automatické kresbě jsem se stále více spojovala s vesmírnými cestami. Studovala jsem havajské léčení Hunu, Mandalu života a různé další metody jako EFT, kineziologii, reiki,duhový anděl, léčebné kódy, Ruš, numerologii, aromaterapii, alternativní cesty léčení a v letošním roce metodu SRT a Srp.

Je to až k neuvěření, ale uběhlo několik let a já stále vedu poradnu pro své klienty, kterým pomáhám hledat odpovědi na jejich otázky, které je mají dovést ke štěstí, spokojenému životu, pohodě, radosti, lásce a čemukoliv, co si jen přejí.

 

 Všechny výše uvedené metody propojuji ve svém poradenství a kurzech automatické kresby.